Tento text je pokračováním předchozího článku, ve kterém jsme zpětně hodnotili, co se stalo s jednotlivými problémy, na které jsme poukázali před koncem loňského roku.  Navrhovali jsme i nějaká řešení, na ty se taky podíváme.

Znova upozorňuji, že tento text je záměrně psán poněkud vulgárně, není vhodný pro děti a mladistvé. Místy jde o nadsázku, místy o krutou realitu. Může vám vzít iluze nebo zkazit den. Taky ho nemusíte správně pochopit a já se s vámi o tom nehodlám hádat. Nestojíte -li o takové čtení, stránku prosím nečtěte a opusťte.

Jako první věc v minulém roce, když jsem se esporty, či přesněji řešeními pro esporty, začal zabývat, bylo následující téma:

Založení důvěryhodné, nestranné a zastřešující asociace v České republice

No, tak jo. Je srpen 2019 a Česká asociace esportu se stala konečně součástí většího celku, získala mezinárodní uznání. I bratři Slováci tam byli mnohem dřív. Ale nevadí, hlavně, že to je. Jestli však byl naplněn cíl, který jsem v titulku stanovil, o tom jde polemizovat.

Důvěryhodnost, ta jistě vyrostla. A to i v mých, místy dost kritických očích. Třeba tím, že jsem doposud nezaregistroval další podpultový prodej slotů na MČR a dalších soutěžích. Je tu ale stále jistá pachuť v tom, že hlavní esportovou asociaci ČR zastupuje stejná osoba, která zároveň vlastní a figuruje v řídících orgánech pořadatele MČR. Tedy, již v minulém díle zmíněný elf českého esportu, Lukáš Pleskot. Pachuť proto, že toto esport zřejmě okoukal ze současného způsobu řízení státu, kdy EU tvrdí, že je náš premiér ve střetu zájmů, tvrdí to i opozice, myslí si to valná část národa, ale premiér je pořád premiér, může i nadále zaklekávat, zatajovat obsah zpráv, které EU vydala a národ to stále žere. Tak proč ne v esportu. Už jsem se smířil s tím, že to tak prostě bude. A kurva basta, chceme totiž motýle.

Nestrannost? Tomu se jen těžko věří. Co když dojde na otázky, kdy bude třeba se rozhodnout např. mezi duchem fair play a otázkami cash flow PlayZone? Co když se spoluzakládajícím známým či kamarádům bude hodit nějaké to nařízení, řešení, zamlčení nebo výjimka v rámci jejich reputace nebo již zmíněných financí? Lze se v těchto a obdobných situacích spolehnout na osobnost elfa, že čistotou své duše vše napraví? Nebo spíš vyhraje elfí zdrženlivost, jako (téměř) vždy? Momentálně to jsou otázky, které nemají odpověď. Co asociace se svým mandátem udělá, to je teď na ní. Mě z mé pozice nezbývá než čekat, jak se tohle celé vyvrbí, vše pozorně sledovat a případně komentovat. Budu doufat, že podobně, jako se vyřešil prodej slotů se vyřeší i jiné věci, které jsem naznačil v minulém díle a v tomto budu pokračovat. Jestli to ale znamená, že budu zas muset čelit útokům internetových trollů, co doslova opakují stejné elfské věty, které jsem už dříve slyšel, tak se na to asi radši vyseru a nebudu to řešit vůbec.  Kecám, to by se vám líbilo, co? Jako fakt, zhypnotizovat se umím sám, není třeba mi opakovat dokola neustále stejné argumenty.

Založení nezávislé české disciplinární komise a komise pro vyřizování podnětů, či odvolací orgány

Jo, tady je to trochu horší. Defacto, disciplánární, či chcete -li kárná komise už konečně existuje. Neorganizuje to ale Česká asociace esportu, to hned na úvod. Existuje taky Asociace gamingových klubů, která sdružuje část celků na CZ/SK scéně a té se podobný orgán podařilo vytvořit. Good job, well played. Až potud je všechno super. Jak jsem ale uvedl v minulém díle, AGK se zřejmě nesmí dotknout prstenu moci.

Když se Wapo pokusil koupit zápas, jeho jednání vyústilo v ban od Playzone a v první zasedání kárné komise AGK. Z toho vzniknul i veřejný zápis. Ovšem, v minulém roce (ke konci roku), se konal turnaj ve Fifě, iSportCup, v Hostivaři. Sponzoring: CZC.cz, Blesk.cz a další jména. To už taky víte, pokud čtete mé články pořádně, že jo, vy lemry líný.

Tady situace došla mnohem dál, než k pokusu o koupení zápasu. AGK (Asociace Gamingových Klubů) o tom ví, ale všichni mlčí. Stejně jako mlčí všechna esportová média a ostatní média. To ticho je nápadné a nezvyklé. Tak znovu, cituji zde reakci PR Fortuny:

Dobré odpoledne,

v návaznosti na vaše dotazy ke zmíněnému turnaji můžeme v tuto chvíli uvést, že společnost Fortuna v jeho průběhu identifikovala pochybnosti nad regulérností některých utkání ve smyslu ovlivnění jejich výsledků, které byly následně potvrzeny. V důsledku toho byly v souladu s herním plánem dotčené sázkové příležitosti vyhodnoceny jako neplatné. Zároveň, jak nám ukládají platné právní předpisy, bylo ve věci podáno trestní oznámení a podniknuty veškeré kroky, které nám zákon ukládá. Jakékoliv další informace k turnaji v kontextu výše uvedeného, s ohledem na zákonnou povinnost mlčenlivosti, není možné zveřejnit.

Děkuji za pochopení a jsem s pozdravem

Petr Šrain

Tiskový mluvčí, Fortuna, a s.

18.1.2019

Převedeno do lidštiny to znamená, že někdo tady asi zkoušel sázkovej podvod, pustil zápas. Fortuna měla podezření a to její lidé na místě turnaje potvrdili. Snažil jsem se dopátrat, jak toto asi může probíhat. V podstatě má sázková kancelář vlastní lidi, kteří mají zajištěn vstup na akci a mohou hráče vyslýchat, což se zde očividně stalo. Na základě výsledků operativního šetření zástupců Fortuny a dle platné legislativy pak bylo podáno trestní oznámení na hráče, tehdy hráče spolku eSuba.

Povšimněte si prosím, že u Wapa to takhle daleko nezašlo. A stejně má u Playzone útrum (a logicky by ho měl i jinde, kdyby věci fungovaly). No a my tady v redakci z dobrých zdrojů víme následující:

  • Minimálně jeden z podezřelých hráčů i nadále hraje Fifu, i když ne už za eSubu
  • AGK samozřejmě ví o celé situaci – předseda AGK je zároveň v managementu celku eSuba, z jejíž základny hráč pochází či pocházel
  • AGK v této věci nejedná a jednat zřejmě nehodlá do projednání celé záležitosti v trestním řízení

Jako, já ten poslední bod beru. Ono je to celkem rozumné rozhodnutí, navíc ani já se nepřikláním k tomu lidem kurvit celou kariéru kvůli jedné chybě co udělali. Okay, tak nejedná kárná komise, možná bude jednat pozdějc. Co je teda za problém? Jde o širší kontext. O této události mlčí veškerá esportová média, drží se to pod pokličkou. Jsem do prdele zas jedinej, kdo si nenasral do kalhot a napsal o tom. Prostý fakt, že někoho trestně stíhá policie nebo že je podáno trestní oznámení, to nebývá tajemství. Média o tom běžně informují. Co třeba Řepka, jeho alimenty a podvůdky s autem? I tak nebudu taková kunda jako jsou ty z bulváru. Povšimněte si, že jména hráčů, kterých se to týká, tu nejsou. Já tady hodnotím systémové problémy.

Jak si jistě p. Dyntar vzpomene, řekl jsem mu osobně, že kdyby slušně platil hráče, tak by neměli důvod takhle jednat. P. Dyntar toto tvrzení zpochybnil při naší konverzaci a to i přesto, že jsem ho upozornil, že takto smýšlí třeba i stát – např. soudci mají nadprůměrné platy právě proto, aby nebyli či aspoň byli méně ovlivnitelní. Je to jednoduchý princip. Čím více můžete získat legálně, tím méně vás okolnosti vedou k tomu špatnému. Fakt do píči nerozumím, co je na tom k nepochopení. Ale asi bych se to taky snažil nechápat, kdyby šlo o mou peněženku. Jsem jenom člověk.

No a AGK má zástupovat zájmy všech klubů a asi by mohla i jednat nestranně. Zájem všech klubů předpokládám je, aby se mj. nešmelilo, aby hráči nepáchali trestnou činnost ve spojení s esportem. Spojte si dvě a dvě. Někdo tady musel dělat hodně velké PR, aby se o tom nepsalo, hráči nedostali bany od bůhvíkoho, že? Vážně si myslíte, že když AGK předsedá někdo z celku, který takto celou kauzu umně zametá pod koberec, jedná AGK pouze na základě presumpce neviny? Presumpce neviny nebrání konstatování, že hráč je podezřelý z trestného činu. Nebrání ani tomu, aby AGK učinila vlastní šetření a jeho výsledky poté předala policii. Trestní stíhání limituje přístup AGK k informacím. Lidé nesmí vynášet informace z trestního spisu, to ano. Nicméně, pokud mám informace já (podotýkám, informace čerpané legálně, ze zdrojů jako je tiskové oddělení Fortuny), prostý pisálek z meccy zmrdů jménem Praha, tak není důvod se domnívat, že je nemají ani v AGK.

Přijde mi nadmíru jasné, že v téhle věci šetřeného trestného činu tady AGK drží basu s finančně největším českým celkem, a to díky personálnímu propojení a internímu masírování pomocí PR metod. Prostě do vlastních řad se nestřílí. Hele, já taky nestřílím do vlastních řad. To se prostě nedělá a já tomu rozumím. Jenomže já taky nesedím ani v kárné komisi, ani nepředsedám AGK. Nevydávám oficiální podněty k tomu, co je v esportu přípustné a co ne. Dění jen komentuji ze své skromně zkurvené pozice člověka, který nezavírá oči před tím co vidí a před tím, co mu různí lidé říkají.

A víte co? Já to řeknu na plnou hubu. Já bych navrhoval celek eSuba vyloučit z AGK, protože dle mých informací aktivně brání spravedlivému projednání věci, informování veřejnosti a mravům odporujícím způsobem ovlivňuje orgány, které by měly být ze své podstaty nezávislé. Můj neskromně zkurvenej názor je, že p. Potužník by měl být odvolán z pozice předsedy AGK pokud se ukáže, že je jen smítko pravdy na tom, co tady píšu.

To je výzva ke všem čtenářům: Namísto líbání prstenu moci mi radši polibte prdel a zasaďte se o disciplinární komisi, k tomu odvolací orgán, který nebude personálně propojen s celkem eSuba a kde bude tento celek garantovat veřejně, že jej nebude ovlivňovat. A bude se možné spolehnout na to, že každá věc bude měřena stejným metrem. Že ke každé věci, ke každému podnětu bude stanovisko. Odůvodněné a veřejné stanovisko. A ne, že AGK bude vydávat stanovisko jen tam, kde se to zrovna hodí Sauronovi nebo Melkorovi či Eru, Illúvátarovi.

Vy tam, ty další celky kromě eSuby! Eriness, Eclot, Inae a další. Vážně si myslíte, že když necháte věci řídit jeden prsten, budete se mít dobře? Myslíte, že vám to něco přinese? Dostanete jen tolik, abyste přežili, abyste udělali svou práci. Nejste momentálně nic víc, než křoví pro cizí business. To je vaše skutečná pozice. Tak s tím začněte něco dělat. Aragorna máte. Use your own brain to determine where the truth is, don’t just listen the Sauron’s whispers. Don’t be the esport Nazgûl.

Nehledě na to, jak moc lze výše uvedené ohledně motivace AGK doložit (ne, nepíšu to jen tak kvůli tomu, že mám bujnou fantasii), prostý fakt, že některé věci jsou neprojednány tak dlouho a je mlčeno, ale jiné obdobné jsou bohatě a ihned řešeny stačí k tomu, aby to na AGK a její kárnou komisi vrhlo velmi nepříjemný stín podezření. Stín, který je nyní více zřetelný, protože jsem v místnosti rozsvítil a ukázal na některé relikty.

Určitě vás zajímá proč do určité míry a jak moc toto můžu doložit. No, schůzky s elfy za to stály. Věřím, že na elfy a jejich data se lze spolehnout. Vše totiž potvrzuje jejich výpovědi. Ještě jednu věc k tomu dodám. Pokud skutečně nevíte v AGK (já tomu nevěřím), jestli to ti kluci doopravdy udělali, ale přitom víte, že je tam trestní stíhání, má to jedno logické vyústění. Hráčům je pozastavena činnost, do doby, než se vše prošetří. To ovšem není důvod neinformovat veřejnost obzvláště, pokud to děláte u jiných lidí, že?! Takže buď je to s těmi vlivy tak, jak píšu nebo? Nebo co kurva?

Nebo nic, pojďme to shrnout. Dokud bude eSuba strkat prsty všude, kde to jen jde, vzhledem ke způsobu naložení s kauzou trestně stíhaných hráčů, nelze se podle mě domnívat, že skutečně nezávislá discplinární komise, ať už jí nazvete jakkoliv, bude v Česku existovat. That’s it, motherfuckers.

Jej, vidíte, já jsem vlastně kdysi získal vyjádření AGK k trestnímu stíhání – ono je to pár měsíců zpět:

Ve věci podezření ze sázkového podvodu ze strany hráčů klubu eSuba byly podniknuty všechny patřičné kroky a klub eSuba spolupracoval se všemi stranami vyšetřování. Jelikož se jedná o interní záležitost pořadatele celé akce a také policie, AGK nemá jakoukoli pravomoc do věci vstupovat a případně předjímat celý výsledek. AGK je nicméně o věci náležitě informována a monitoruje ji.

7. května 2019 – Karel Potužník, předseda AGK prostřednictvím soukromé komunikace na Facebooku účtu AGK

Ano, to my tady taky. A rádi bychom k tomu od vás slyšeli víc. Je to snad nejhorší případ, co se tu zatím v ČR kdy stal! Zlatý padák pro hráče na které je podáno trestní oznámení za sázkový podvod? Jako fakt? Přiznali se, ne? Přímo tam, na místě vyšetřovatelům Fortuny? To jste taky zjistili tím monitoringem, ne?

Neuvěřitelné. Tohle s modrou krví nemá nic společného. Uráží mne, že eSuba používá slogan #modrakrev. Pokud je jen trochu pravdy na tom, co je zde prezentováno. A já věřím, že je.

— Držitel britského šlechtického titulu, žijící v ČR, dříve reprezentující ve hře Call of Duty.

Vytvoření závazného etického kodexu

Jakej má smysl do prdele psát kodex? Hele, my lidi, co ještě máme svědomí víme, že to smysl má. Ale moje práce to psát pro AGK, ČAE nebo PZ není. Původně jsem chtěl věnovat nějaký ten čas tomu, že kodex pro odvětví připravím, jen tak. Jenže vzhledem ke způsobu jednání, se kterým jsem se setkal a taky s nemalým přihlédnutím k tomu, že jsem vnímán mnohými jako černá ovce, pochybuju, že by ho vůbec CZ/SK scéna přijala. Nadto jsou tu ještě důvody, které jsem zmínil v předchozím dílu.

Etika. To je vůbec krásná věc. Jo, pro některé z vás jsem mrdka, co prostě zveřejní, co se mu zlíbí. Můžete mít pocit, že jsem na jednání v Brně slíbil, že podrobnosti z něj nebudu publikovat. Krásné to zjednodušení mých slov. Povíme si o této situaci více a podíváme se přitom, co je to etika v podání předsedy AGK, pana Potužníka. Ale nebudu pokrytec, pokusím se čtenáře seznámit i s morálními principy, které stojí za tímto hodnocením, prací, publikováním atp.

Hned na začátku brněnského setkání klubů s PlayZone, kam jsem dorazil se svým kolegou pan Potužník na mě poukázal jako na novináře. Opravil jsem ho. Já vskutku novinář nejsem. Miluju publikování, rád píšu, ale novinář nejsem. Jo, ale neřekl to takhle, řekl „Dejte si pozor, máme tady poprvé zástupce médií, tak bacha na to, co říkáte.“

„Nejsem novinář“, reagoval jsem. „Jsem tu jako zástupce NR. Co se týče publikování, p. Pleskot ví, co jsem mu slíbil a co jsem publikoval a co ne.“

Abyste i vy, to procento lidí, co dneska dokážou dočíst text až sem chápali, co jsem p. Pleskotovi slíbil, bylo to toto: Zeptal jsem se na jiné schůzce, zda -li opravdu může potvrdit, že Prima kupuje podíl v PlayZone. Sdělil, že si to nepřeje publikovat a že to chtějí oznámit sami. A hádejte co. Napsal jsem to až teď, potom, co je tohle už veřejná informace. Podívejte se na to takto. To, že Prima někde kupuje podíl je čistě obchodní věc. My tady publikujeme o nepravostech v esportu a já nevidím důvod, takový slib nedodržet nebo ho nedat, pokud to nebrání esportové spravedlnosti.

Pan Potužník nicméně toto identifikoval jako můj slib, že nenapíšu žádný článek o setkání. Okomentoval, že děkuje za upozornění na článek, o kterém jsem deklaroval, že jej nenapíšu. Snažil jsem se si to s ním vyjasnit, vysvětlit mu význam mých slov. Nicméně, asi to bylo prd platné.

Zákulisními cestami, skrze několik osob se pak ke mně nebo dokonce ke kolegům dostaly takové podivné pomluvy a výhrůžky, které svojí náturou zřejmě pocházely od někoho, kdo má v českém esportu vliv. Jasně. Nemůžu dokázat, že autor tohoto byl p. Potužník. Klidně to mohl být někdo jiný, je tu víc osob s podobnými možnostmi a potenciálně i zájmy.

No, ale vzhledem k tomu, že i o tomto jsem s p. Potužníkem komunikoval a byl mi schopen sdělit, že jistě existuje mnoho svědků na ten můj údajný slib mlčenlivosti, který mimochodem nemá ani písemnou formu, nikdo mne nežádal, abych celý obsah jednání držel v tajnosti. A kdyby žádal, odmítl bych to. No, toliko o etice. A já mám jako v tomhle prostředí psát etický kodex. Jo, to jsem se asi posral. Fakt blbej nápad. Škrtám.

Ano, etika může být velmi složitá disciplína. Ale takový základní fakt, jako si nechat uštěpačné poznámky, když jdu vedle vás po schodech pane Potužníku, aspoň to byste zvládnout mohl. Ne, nepíšu o tom proto, že se tím cítím pohoršen nedostatkem bontonu z Vaší stany. Kdyby to tak bylo, asi bych to vůbec nezmínil. Vy asi ze všech nejlépe víte, čeho se týkaly a jak moc byly pokrytecké vůči tomu, jak nyní eSuba jedná, když jde o vlastní práh. 

Vždyť jste starší a zkušenější než já a i p. Dyntar to zná. A navíc vůbec jsem se tehdy s vámi nebavil. Ti Vaši „svědci“ šli s Vámi ven a vy jste s nimi diskutoval o bůhvíčem, to už jsem vypustil.

Pak jsem ještě slíbil, nikoliv účastníkům, ale konkrétně p. Dyntarovi, že nenapíšu tento a předchozí článek, jak byste to asi identifikoval, pane Potužníku. Přesněji, že nebudu psát o případu trestního stíhání hráčů eSuby. P. Dyntar zmínil něco jako +- 1 rok. No, rok to sice není, je to půl roku od slibu a 8 měsíců od oné události, od doby, kdy k nám do redakce poprvé dorazil anonymní podnět týkající se této události. A to je dost času na to, abychom to mohli začít hodnotit a podařilo se nám shromáždit dostatek dat potvrzujících danou událost. A etika (z řeckého slova ethos – mrav) tu zvítězila (aspoň tady u nás v redakci). Nad pokrytectvím. Nebo si snad myslíte, že je morální ovlivňovat bůhvíkoho všechno, aby ve váš prospěch mlčeli, aby se něco takového neřešilo? A pokud neovlivňujete tak, jak píšu, proč se o tom nikde nepíše?

I když jsem sprostej jako ten nejhorší dlaždič (omlouvám se těm pracujícím, které toto lidové označení uráží), pořád věřím tomu, že se držím víc etiky než jiní. Právě proto, že jsem se rozhodl informovat veřejnost o praktikách, kterých jsem nejen já svědkem. Hadí kouzla na tohle nezaberou. Zkuste radši kouzlo Jiřího Schmitzera, vyslovuje se to „Řekněte prdel“.

Jinak, je taky možné, že se tu setkáme s argumentem etiky z druhé strany. Že je správné mlčet a nepoškozovat esport, že je to etické. Že není etické o tomto psát, když ještě věc není uzavřena, co se týče trestního stíhání. Realita je taková, že z několika zdrojů mám informaci, že se hráči přiznali vyšetřovatelům Fortuny, že podepsali doznání. Opravdu je etické, když tyto informace máte, nic nedělat? Nemělo by toto stačit? Působí to na mě poněkud alibisticky, asi takhle.

Vytvoření vzorových smluv

Jop, tu máme. Má ji taky AGK a kluby mají spoustu svých verzí. Ponechal jsem dostupnou pracovní verzi s metodickými pokyny. Tu si může každý stáhnout. Zájem byl pramalý, ale jako zkušební výstřel do prázdna dobré. Více jsem se k tomu vyjádřil v minulém díle. Kdyby byl zájem větší, víc bych to řešil. Tady ale bylo opět potřeba udělat něco jiného. Něco, čím asi zas naseru pár lidí. Zjistit a říct, jak to tady dovopravdy je.

Jak už jsem psal, cením PlayZone, že zvolila chytré řešení, které stabilizuje scénu a nenutí celky smlouvu mít, ponechává to na jejich volbě. To je skutečně chytrý a rozumný tah. Trochu mi to připadá, jako kdyby se vlk nažral a koza zůstala celá, ale chápu, že dát člověku, jako jsem já, za pravdu je místy kurva těžké. Byť jen tím, že napíšete do pravidel, že organizace ani hráči nesmí svou pozici prodat nebo se o to jen pokusit. A tak, když jste si přečetli, že čekám aspoň nějakej morální kredit za svou práci, je odpovědí na to prosté mlčení největších esportových magazínů a také mlčení e-mailů, s výjimkou reakcí na věci, na které se prostě nedá nereagovat. Člověka nutí si to pokládat otázku, kdo je ovlivňuje, kdo je vlastní, jaké jsou tam personální vazby.

K tomuhle je cenným zdrojem informací opět schůzka s p. Pacovským a p. Pleskotem z konce roku 2018. P. Pleskot dal jasně najevo, že pokud chci něco veřejně publikovat o PZ, mám přijít nejprve za ním než něco vydám, pokud chci nějakou reakci. Že to tak funguje se všemi ostatními.

Fór je v tom, že já jsem se rozhodl fungovat nezávisle a být co nejméně vázán různými přísliby mlčenlivosti, atp. Navíc, nehodlám si nechat schvalovat obsah článků kde kým…  I přesto jsem pár takových slibů dal. Část, krom několika jsem v tomto hodnocení vysvětlil.

Problém je v tom, že já nehodlám prozradit zdroje informací a v některých případech (anonymní podněty) ani nemohu. Tudíž další sliby mlčenlivosti tady vysvětlovat nehodlám. K tomu není důvod. A nedomnívám se, že to není etické, chcete -li morální. Naopak. Je to více než etické vůči lidem, kteří se rozhodli říct tuhle zkurvenou českou pravdu. Nemohu a nehodlám mlčet, protože etika je pro mě víc než sprosté slovo. Víc než sprosté slovo, které se nepoužívá, jen když se nám to hodí.

Jak už vám mohlo dojít z toho, jak moc jsem se odchýlil od tématu, vzorové smlouvy jsou super věc, ale šlo o mou naivní představu řešení. Její existence nevedla k tomu, že by zmizely nešvary v esportu. Možná se to ještě do budoucna změní, ale spíš věřím, že k tomu povede to, co doposud dělám nejlépe. Publikování informací.

Vytvoření evidence hráčů

Jak už jsem psal v minulém díle, evidence je nutnost. Ale jen jako součást většího, funkčního systému.

Můžete mít seznam hráčů dlouhý jak chcete, ale pokud si nebudeme vyměňovat se zahraničním informace o disciplinárních prohřešcích, hráči se autoritám, bohužel, budou vysmívat tím, že sice v ČR dostanou ban, ale v klidu si zahrajou hned za humny, třeba na Y-Games.

PlayZone se na začátku roku rozhodla, že Y-Games vyřadí ze seznamu turnajů, ze kterých lze získat body na MČR. Když si to nesprávně propojíte, řeknete si, že je to ku prospěchu věci. Když už na Y-Games pouští v ČR zabanované hráče, tak aspoň nemají MČR body.

Jop, ale tohle rozhodnutí MČR body Y-Games odebrat padlo dřív, než přišla kauza Wapo. Tudíž to takhle spojovat není nic moc. Ve skutečnosti šlo spíše o obchodní rozhodnutí. PZ se rozhodla pořádat vlastní lan party v Brně, kam si máte přivézt svůj PC. To není zas tak daleko od Bratislavy, že?

Navíc tímto super tahem si PZ zavírá cestu k jednání s našimi sousedy, kteří mimochodem v esportech mají větší pořádek než my. Věřím tomu, že i ochota čtenářů jednat by klesla po takovém tahu, pokud byste byli v pozici SAEŠ. Kdyby vám někdo bez předchozího jednání přerušil spolupráci.

I tak bych ale chtěl obě strany vyzvat k dohodě. Nehledě na rozpory, nehledě na tenhle českej bordel, je potřeba mezinárodní spolupráce. I nehledě na to, že podobné způsoby vedou k výše popsaným implikacím a místy domněnkám. To je hodnota, která stojí za víc, než za obchodní boj. Za víc, než soutěž o to, kolik lidí přijede do Blavy a kolik do Brna. 

Definice přestupových období a závazných pravidel pro přestupy

Toto se vskutku stalo. Resp. existuje zde poměrně velký krok vpřed a tím je již zmíněná úprava pravidel z hlediska ztráty bodů v případě přestupů, což je novinka, kterou PlayZone pro letošek zavedla. Jinými slovy, PZ ukázala, že tohle téma umí uchopit a řešit i se současným bordelem. Jsem rád, že aspoň něco se stalo.

Abyste toto pochopili, je potřeba vyjasnit, jak funguje a fungovala otočka hráčů na CZ/SK scéně. Menší celky třeba objevily talent a vzaly ho do klubu/týmu. Velká část celků ale fungovala nebo funguje na dobré slovo. Ne všichni, ale slušná část ano. To vytváří prostor, kdy různé organizace investují do hráčů, kteří ve chvíli, kdy se zlepší jsou přetažení finančně zámožnější konkurencí.

Na tom by nebylo nic špatného, kdyby ta silnější konkurence nejednala za zády klubu, ve kterém hráč zrovna je. Stejně tak by bylo v pohodě, kdyby o hráče se zajímající se celek kontaktoval klub, kde hráč zrovna hraje a dojednal s nimi přestup. Tak, jak se to dělá prakticky v každém profesionálním sportu.

Jenomže v CZ/SK esportu je běžné, že silnější celky přetahují hráče dost pokoutným způsobem. Jelikož jsem jen malej čůrák, nemám pod kontrolou ani jednu z asociací, co s tím ale mohu dělat? To byla otázka co jsem si položil. Odpověď je jednoduchá:

  1. Nebejt pokrytec a nenabírat takhle lidi. Splněno.
  2. Informovat veřejnost o tom, že se to děje. Splněno.
  3. Zavést specifické otázky do pohovoru s hráčem, tam, kde mám na to vliv. Splněno.
    1. Přesvědčil jsem Necroraisers a lidi v nich, že stojí za to hrát fér. A tak se od té doby vždy NR ptají na pohovoru, jestli má hráč vyřešené veškeré závazky vůči předchozí organizaci. Lež je důvod ke kopačkám, v případě pochybností kontaktujeme původní organizaci.

Touto kapitolou chci říct, že PlayZone splnila, co podle mě měla. Teď je především na menších klubech, aby smluvně ošetřili, že jim větší celky hráče pokoutně nepřetáhnou.

Jednání se státními institucemi o podpoře

Tohle je věc, které bych se uměl dobře ujmout. Má to ale jeden háček, zas tolik kontaktů nemám a navíc nemám mandát od AGK ani PZ, ani dalších.

Jednat sám za sebe v této oblasti nikam nevede.  Hlavně vím, že jednat s MŠMT se pokoušelo víc lidí. Vnímám to tak, že nehledě na bordel v ČR, nehledě na všechen ten hnůj, kterej je potřeba tady kydat, svým zásahem do komunikace se státem bych tématu moc neprospěl.

Protože bych skutečně chtěl podporu pro kluby a obecně celé odvětví. Ale jen pro některé. Podporu nemůže dostat spolek, jako je eSuba, s ročním obratem přes 7 mio Kč. Podporu by měly naopak dostat jiné spolky. Navrhoval bych ty s ročním obratem pod 100 nebo 200 tisíc Kč.

Jo, vím, že je spousta z vás čtenářů, která dotace nesnáší. Já je taky nemám moc rád. Deformují trh. Díky tomu roste žluté svinstvo na obrovské rozloze namísto skutečně potřebných plodin. Jenže situace není všude stejná.

Tady v ČR na poli klubů existuje defacto finanční monopol spolku eSuba. Jo, eSuba udělala spoustu dobré práce a pomohla českému esportu. O tom nepochybuju. Jenomže taky využívá své pozice k pokřivení trhu, vizte výše podrobně rozepsaná kauza hráčů, kteří jsou (zřejmě) trestně stíháni.

Jde ovšem o „pouhé“ desítky milionů Kč, o kterých se tu z hlediska více let bavíme. Český stát, či přesněji jeho antimonopolní úřad má dle mého názoru priority nastavené o řád výše. Tedy do stovek milionů nebo miliard korun. A jasně, že je to správně. Dotace menším klubům by tedy mohly pomoci konkurenceschopnosti. Na příštích pár let jde o skvělé řešení, ale proč se k sakru bojím toho, že se tu bude těžce lobbovat, aby to tak nebylo?

Závěrem

Zrovna dnes jsem k původnímu dílu obdržel komentář, že je pokrytecké, že tyhle články píše někdo, kdo prodával účty herních platforem (zjednodušeně řečeno). Když je to v rozporu s obchodními podmínkami Steamu a dalších služeb.

Jo, jsem takovej rádoby pokrytec, že jsem si to dovolil. A taky si dovolím obeznámit veřejnost, jak to s tímhle je z mé strany. Bylo by to na samostatnej článek, ale pokusím se to zkrátit. Předně, gameaccounts.cz jsme zavřeli před tím, než vzniknul tento web.

Jak web vznikl? Přišli za mnou dva kluci s nápadem, že by chtěli web na prodej herních účtů. Hmm, investice miniaturní (pro mě, mám know how), proč to nezkusit. Co ale ty podmínky Steamu a dalších?

Já obchodní podmínky Steamu a všech dalších beru, ale něco mi na nich nesedí. Jsou totiž v rozporu s judikátem evropského soudu, který říká, že licenci na software, kterou si koupíte smíte uvést dále do oběhu za předpokladu, že jí dále sami nepoužíváte.  K tomuhle jsem se dopátral po hodinách čtení, diskusí s různými lidmi z obou táborů. Nejlepší argument, co jsem vydoloval z tábora odpůrců prodeje účtů bylo, že na nějakym magazínu vyšel článek o tom, že německý soud rozhodl o tom, že prodej účtů v pořádku nebyl. Zřejmě ale jen v jednom konkrétním případě a nejednalo se o precedentní rozsudek. To se však pouze domnívám. Domnívám proto, že v článku samotném rozsudek uveden nebyl a já si jej tak nemohl přečíst a nepodařilo se mi jej dohledat ani jinde. Mohlo jít klidně o vymyšlený argument autorem daného článku, protože jej nelze nijak ověřit.

Naopak ověřit si, že s tím rozsudkem evropského soudu nekecám, to můžete.

Nikdo doposud nebyl tak velkej, aby samo téma účtů na herních platformách došlo znovu až před evropský soud, mě tudíž nezbývalo než vycházet z existujících právních analýz.  Chtěl jsem klukům udělat radost a dát jim do života zkušenost a tak jsem web udělal, vzal ho pod sebe a jim dal prostor pro to něco udělat. 😉

Hodil jsem k tomu ale své podmínky:

  • Jen původní účty, ne znova přeprodávané
  • Původní majitel to musí prokázat a taky prokázat svou totožnost
  • Původní majitel dostane zaplaceno postupně – až po nějaké době, kdy má nový vlastník účet k dispozici a plně funkční
  • Konzultace zdarma pro případné zájemce o účet

Mnoho argumentů odpůrců bylo totiž velmi faktických (a mnoho ne, jak už to bývá)! Je fakt, že by si účet neměl kupovat někdo, komu jde jen o to, aby se chlubil tím, že má vysoké hodnocení. Ale co když vám bůhvíproč zablokoval Riot účet a vy potřebujete zítra trénovat s týmem? Není to zcela legitimní důvod si účet koupit? Podobných situací při brainstormingu vymyslíte mnoho. A proto ty podmínky, abychom umožnili prodej účtů, ale nepoškozovali zážitek ostatních z her.

No a jak to dopadlo? Moc účtů se online neprodalo, tak z toho nedělejte galaktické haló. Byla to pro mě ale velmi cenná zkušenost. Bavilo mě to. Stejně tak pro kluky, co za mnou původně přišli s touto myšlenkou to bylo cenné. Mohli z povzdálí sledovat, co všechno musíte ustát, vysvětlovat, když se do něčeho takového vůbec pustíte.

Pochopili, že to, na co je americký trh připraven už dávno, tady ještě nějakou dobu nebude. Stejně jako já. Aspoň doufám.

Ale aby to nebylo jen o mě na závěr, modrá krev letos slaví patnácté narozeniny. Tímto gratulejeme a přidáváme přání, abyste to dotáhli k dalšímu kulatému výročí, ke dvacítce. Dovolíme si k tomu ale přidat ještě jedno upřímné přání. Doufáme, že nebudeme muset čekat na dvacítku, než se poučíte, pokud jde o váš vlastní práh.